Anna Karenina - Recenze

8. august 2017 at 15:14 | Já |  Názory
Mnozí z vás možná stále uvažují o tom, jaké knihy si vyberou k maturitě. Já jsem nedávno dočetla Annu Kareninu a tudíž bych vám chtěla přiblížit, o čem kniha je a zda stojí za to si ji přečíst.






Popis

"Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce "vyšších kruhů". Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku "dobře provdané" krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí. Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo, Vivien Leighová, Taťjana Samojlovová nebo Sophie Marceauová."


Popis se mi líbí a rozhodně mě zaujal.


Název

Kniha vypráví o životě Oblonských, Kareninových, Ščerbackých, Vronského a Levina.
Název je tedy trochu zavádějící, každopádně je pravda, že samotná Anna hraje ve knize velice podstatnou roli, přesto však není jen o ní, jak by si někdo mohl myslet.

Postavy

Autor dokázal velmi zdařeně popsat i pocity žen (což dělá mužům často problém), ale nejen to. V jedné části psal i kousek z pohledu malého chlace Serjoži a přestože autor není dítě, byla i tato část velice zdařilá a přišla mi reálná.

Ačkoliv autor vložil do postavy Levina sám sebe, není to žádný Gary Stu, spíš naopak. Rozhodně není dokonalý a za to si autor zaslouží pochvalu.

Taky se občas stalo, že autor některou z postav popsal například jako hubeného muže s vousy, ale neuvedl barvu jeho vlasů a podobně. Chápu, že pokud se jedná o vedlejší postavu, není to moc podstatné, ale trochu mi dělalo problém si poté daného člověka představit.

Co mi nepřišlo moc pravděpodobné byla část psaná z pohledu psa Lasky. Když jí Levin při honu poručil, aby šla tudy, kudy nepovažovala za nutné jít, tak tam bylo něco v tom smyslu, že si Laska řekla: "No dobře, tak tudy půjdu, ale neručím za sebe."

Přišlo mi poněkud zvláštní, že by takhle uvažoval pes, ale to je jediná věc, která mě na postavách zarazila, tudíž na mě byly postavy popsány a vytvořeny opravdu dobře. Jsou skutečně propracované.

Jednotlivé části

Některé části byly trochu zdlouhavé, jiné se však četly skoro samy a bavily mě. Části s Kitty a Levinem mi přišly moc milé a usměvavé, ale nejvíc se mi líbila dějová linie Anny a Vronského, která byla podle mě napsána nejlépe ze všech. Pasáže o zemědělství a politice byly občas možná až moc dlouhé, ale podle mě tam patřily také, aby se člověk mohl zamyslet i nad něčím jiným, než nad hlavním dějem.

Prostředí bylo popsáno moc hezky, nebyl problém si ho představit. Hlavně popis venkova byl skutečně povedený.

Oceňuji, že byly kapitoly krátké (většinou dvě až čtyři stránky), člověk měl potom větší chuť číst dál. Mě osobně delší kapitoly poněkud odrazují a proto jsem byla z tohoto rozdělení moc mile překvapena.

Závěr knihy (spoiler)

Závěr knihy mě však trochu nemile překvapil (kvůli tomu, co se stalo, nikoliv proto, že by byl špatně napsaný apod), asi jsem rovněž čekala trochu víc rozepsanou událost, která se stala Anně. Taky mě mrzí, že tam nebylo zmíněno nic moc z pohledu Karenina, každopádně i přesto se mi konec celkem líbil, protože i tak nekončí vyloženě smutně.


Práce překladatele

Překlad byl povedený, asi jen dvakrát nebo třikrát jsem narazila na to, že by se některá slova opakovala apod. Zaznamenala jsem pouze jeden překlik, kde bylo slovo jsem nahrazeno za jsme.


Shrnutí

Kniha se mi opravdu líbila a jsem ráda, že mě bavilo ji číst. Chvíli mi sice trvalo, než jsem se dostala do děje, ale někdy od stránky dvě stě jsem se do toho konečně plně ponořila a přečetla klidně i padesát stránek denně, což je pro mě opravdu hodně. Doporučuji ji všem, kteří si k povinné četbě chtějí přečíst něco zajímavého a povedeného. Nenechte se odradit počtem stran, lepší číst něco, co vás baví než knihu se sto stranami, kterou ve finále čtete několik měsíců, protože je fakt nudná. Podle mě jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla a doufám, že si ji při maturitě vylosuju. Od autora si určitě ještě časem něco přečtu. :))
 

3 people judged this article.

Comments

1 Carnegiea gigantea Carnegiea gigantea | Web | 8. august 2017 at 15:46 | React

Knihu jsem nečetla, ale zaujalo mě, jak o ní hezky "hovoříš". Do maturity mi sice pár let ještě schází, ale když ji tak doporučuješ, ráda si knihu přečtu. :)

2 Já | Email | Web | 8. august 2017 at 15:52 | React

[1]: To mě těší. Rozhodně nad tím pouvažuj. :))

3 slunecnyden slunecnyden | Web | 8. august 2017 at 18:18 | React

Je z toho poznat, že jsi knihu skutečně četla a udělala sis na ní názor. A to se cení. Také se mi líbilo, jak máš myšlenky o knize rozdělené. Člověk se v tom pak lépe orientuje a i při maturitě se ti lépe vybaví o čem povídat.

4 Jana Jana | Web | 8. august 2017 at 18:19 | React

I já knihu nečetla :( ale zatím jsem o ní jen slyšela. Jsem ráda že se ti líbí :) já Tomáše dřív nemusela :( ale už jsem mu přišla na chutˇ :D Ninu jsem si zamilovala na první poslech!!!

5 Já | Email | Web | 8. august 2017 at 18:45 | React

[3]: Děkuji. :)) Jsem člověk, který občas smýšlí poněkud chaoticky a tudíž si musím psát tyto body, pokud chci, aby někdo jiný kromě mě pochopil, co se recenzí snažím říci. xD

[4]: To já jsem taky ráda, že jsem ji nakonec nečetla jen z povinnosti.
Nina byla první písnička, kterou jsem od Tomáše slyšela, protože jí hrajou v rádiu. :)) Některé se mi sice líbí víc, ale tohle je zkrátka něco, co si mi při jeho jméně rozhodně vybaví jako první.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | Email | Web | 8. august 2017 at 19:14 | React

Knihu jsem četla už sice dávno, ale pamatuji si její obsah velmi dobře. Mám ji doma v knihovně. Mimochodem: já bych kvůli žádnému muži pod vlak neskákala, každá situace se dá řešit, především by mi záleželo na dětech.

7 Já | Email | Web | 8. august 2017 at 20:05 | React

[6]: Já ji mám také koupenou a jsem ráda, že jsem si ji pouze nepůjčovala v knihovně, poněvadž je opravdu hezký pocit jí mít u sebe a myslím, že se k ní někdy ještě vrátím. :))

Pravda, mě Annino "řešení" skutečně zamrzelo, hlavně ten úryvek, kdy se chtěla nakonec zvednout, ale už bylo pozdě. :(( Je ovšem pravda, že já, jakožto člověk, narozený v této době, tak já jen sotva pochopím tíhu celé její situace. Kdybych žila v její době, možná by mi to přišlo víc pochopitelné.

Nicméně je fakt, že ke konci knihy mi už Anna byla docela protivná. Zdálo se mi, že až nesmyslně a bezdůvodně žárlí, hlavně někdy uvažovala skutečně nesmyslně a ten kontrast mezi ní a Annou, která byla na začátku příběhu, tak ten je skutečně smutný. :((

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | Email | Web | 8. august 2017 at 20:31 | React

[7]:Musím přiznat, že taková žárlivost je mi cizí. Řídím se tím- když chce, ať jde, nestojí mi za to. Držet chlapa, když je zamilovaný do jiné nemá cenu. I když nakonec neodejde, zůstane určitá trpkost ve vztahu, přestože se o ní nemluví.

9 Já | Email | Web | 8. august 2017 at 21:24 | React

[8]: Souhlasím. :))

10 Yveta Yveta | Web | 8. august 2017 at 21:58 | React

Klobouk dolů,jak se ti líbí podle mě tahle poměrně náročná literatura.Díky tvému popisu přilákáš k četbě další čtenáře a to je supr :-).

11 Já | Email | Web | 8. august 2017 at 22:41 | React

[10]: Děkuju za milý názor, snad jo. :))

12 Kokleekio Kokleekio | Email | 11. august 2017 at 13:41 | React

Máte na češtinu dobrou učitelku? Já na tu svoji nevzpomínám moc v dobrém ^^ Nám všem nutila svoje názory a když si někdo chtěl vybrat nějakou knížku k maturitě, co se jí zrovna nelíbila, tak mu to rozmlouvala, dokud si tam nedal něco jiného. A u maturity to taky bylo zajimavý! "Víte, jaké měl autor názory na život?" a já: wtf? Já četl jeho román, ne jeho autobiografii.

13 Já | Web | 11. august 2017 at 14:36 | React

[12]: Ne, máme učitele. xD A je to v pohodě člověk a nikomu nekecá do toho, co si kdo vybere... No, kdybych já nakonec dostala tu Annu Kareninu, tak bych to měla docela snadné, prostě bych názory postavy Levina vydávala za názory Tolstého, poněvadž se shodují, pokud vím. Ale tak jinak to je myslím normální, že se při maturitě ptají i na autora... ale podle mě to je docela zbytečná věc navíc. Neřeknu třeba jméno, kdy žil a podobně. Názory na život jsou třeba důležité, aby člověk pochopil tvorbu toho autora... ale pamatovat si ty názory až do maturity? Podle mě celkem složité. :/

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement